Rechtsanwaltschaft, Notariatswesen und weitere Formen des Rechtsdienstes in der Tschechischen Republik

Fachbuch , 2010 , 85 Seiten

Jura - Öffentliches Recht / Verwaltungsrecht

Die Charta der Grundrechte und –freiheiten der Tschechischen Republik (Verfassungsgesetz Nr. 2/1993 Slg.) legt in Art. 37 fest, dass jedermann das Recht auf Rechtshilfe im Verfahren vor Gerichten, in anderen Verfahren vor staatlichen Organen oder Organen der öffentlichen Verwaltung hat, und zwar von Anfang des Verfahrens an. In Anknüpfung an Art. 40 Abs. 3 wird das Recht des Beschuldigten geregelt, seine Verteidigung vorzubereiten und sich entweder selbst oder durch einen Verteidiger zu verteidigen.
Die Durchsetzung dieser Rechte wird vor allem durch Gesetz Nr. 85/1996 Slg., über die Rechtsanwaltsschaft geregelt. Unter der Leistung von Rechtsdiensten ist nach diesem Gesetz die Vertretung im Verfahren vor Gerichten und anderen Behörden, die Strafverteidigung, die Rechtsberatung, die Verfassung von Urkunden, die Erstellung von Rechtsgutachten und andere Formen von rechtlicher Unterstützung zu verstehen, falls diese systematisch und gegen Entgelt geleistet werden.
Neben den Rechtsanwälten wird die Leistung von Rechtsdiensten auch den Notaren, Gerichtsvollziehern, Patentanwälten und Steuerberatern anvertraut. Die vorgelegte Monographie analysiert schrittweise die Stellung dieser Subjekte im Rahmen des tschechischen Systems der Leistung von Rechtsdiensten.

Obsah

ZUSAMMENFASSUNG

1. PRÄVNI SLUZBA V CR

2. ADVOKACIE
2.1 POSLÄNI ADVOKACIE
2.2 PRÄVNI ÜPRAVA ADVOKACIE
2.3 Organizace advokacie
2.4 Präva a povinnosti advokäta
2.5 ZPÜSOBY VYKONU ADVOKACIE
2.5.1 Advokat v rizeni trestnim
2.5.2 Advokat v rizeni civilnim
2.5.3 Advokat v rizeni ve vecech spravniho soudnictvi
2.5.4 Advokat v rizeni pred Üstavnim soudem

3. NOTÄRSTVI
3.1 Posläni notärstvi
3.2 PRÄVNI ÜPRAVA notärstvi
3.3 Organizace notärstvi
3.4 Notärskäcinnost
3.4.1 Sepisovanf notarskych zapisü o pravnfch ükonech
3.4.2 Osvedcovanf pravne vyznamnych skutecnostf a prohlasenf
3.4.3 Üschovy
3.4.4 Vydavanf stejnopisü, opisü, vypisu a potvrzenf
3.4.5 Vykon funkce komisarü v rfzenf o dedictvf
3.4.6 Manipulace se spisy a notarskymi zapisy a jejich üschova

4. PATENTOVI ZÄSTUPCI
4.1 Posläni PATENTOVYCH ZÄSTUPCÜ
4.2 Prävni ÜPRAVA PATENTOVYCH ZÄSTUPCÜ
4.3 ORGANIZACE PATENTOVYCH ZÄSTUPCÜ
4.4 ClNNOST PATENTOVYCH ZÄSTUPCÜ

5. DANOVI PORADCI
5.1 Posläni danovych poradcü
5.2 Prävni üprava danovych poradcü
5.3 Organizace danovych poradcü
5.4 Cinnost danovych poradcü
6. SOUKROMI SOUDNI EXEKUTORI
6.1 Posläni soukromych soudnich exekutorü
6.2 Organizace soukromych soudnich exekutorü

LITERATURA

Zusammenfassung

Die Charta der Grundrechte und -freiheiten der Tschechischen Republik

(Verfassungsgesetz Nr. 2/1993 Slg.) legt in Art. 37 fest, dass jedermann das Recht auf Rechtshilfe im Verfahren vor Gerichten, in anderen Verfahren vor staatlichen Organen oder Organen der öffentlichen Verwaltung hat, und zwar von Anfang des Verfahrens an. In Anknüpfung an Art. 40 Abs. 3 wird das Recht des Beschuldigten geregelt, seine Verteidigung vorzubereiten und sich entweder selbst oder durch einen Verteidiger zu verteidigen.

Die Durchsetzung dieser Rechte wird vor allem durch Gesetz Nr. 85/1996 Slg., über die Rechtsanwaltsschaft geregelt. Unter der Leistung von Rechtsdiensten ist nach diesem Gesetz die Vertretung im Verfahren vor Gerichten und anderen Behörden, die Strafverteidigung, die Rechtsberatung, die Verfassung von Urkunden, die Erstellung von Rechtsgutachten und andere Formen von rechtlicher Unterstützung zu verstehen, falls diese systematisch und gegen Entgelt geleistet werden.

Neben den Rechtsanwälten wird die Leistung von Rechtsdiensten auch den Notaren, Gerichtsvollziehern, Patentanwälten und Steuerberatern anvertraut. Die vorgelegte Monographie analysiert schrittweise die Stellung dieser Subjekte im Rahmen des tschechischen Systems der Leistung von Rechtsdiensten.

Die vorgelegte Monographie geht von der folgenden Publikation aus:

Schelle, K. - Schelleova, I.: Pravni sluzba. Praha, Eurolex Bohemia 2003. 89 S. (ISBN 80­86432-51-3); 2. Auflage. 2005. 102 S. (ISBN 80-86861-26-0); 3. Auflage. 2006. 140 S. (ISBN 80-86861-90-2)

1. PRÄVNISLUZBA VCR

Kazdy clovek se dostane obcas do situace v niz si nevi rady a hleda pomoc. Pokud je to problem pravni, hleda pomoc u nekoho, kdo mu poskytne pravni pomoc, pouzijeme-li terminologie zakona, tak nekoho, kdo poskytuje pravni sluzbu.

Kazdeho nepravnika, tedy pravniho laika, v teto situaci napadne advokat. Ten byva vetsinou synonymem pro nekoho, kdo poskytuje pravni rady. Je to vsak jen zuzeny pohled na moznosti ziskani pravnich sluzeb. A tak se podivame do zakona, ktery tento problem resi a tim je zakon o advokacii. Zde se hned v uvodnich ustanovenich docteme, ze ze zasady, ze pravni sluzby mohou poskytovat jen advokati jsou stanoveny vyjimky. Tykaji se zejmena pravnich sluzeb, jejichz poskytovatele püsobi pouze na urcitem useku, nebo jde o specializovane cinnosti, pri nichz se vyzaduje znalost pouze urcitych useku pravniho radu a u nichz vyznamnou roli hraje znalost jinych nez pravnich oboru, napriklad ekonomiky nebo techniky. Zakon tedy neomezuje poskytovani pravnich sluzeb notaru, patentovych zastupcu a danovych poradcu, popripade jinych osob, jimz zvlastni zakon sveruje poskytovani pravni sluzby. Rovnez tim nejsou dotceni zamestnanci pravnickych nebo fyzickych osob, popripade clenove druzstva poskytovat pravni sluzby osobe, k niz jsou v pracovnim nebo jinem obdobnem pomeru, pokud je poskytovani pravnich sluzeb soucasti povinnosti vyplyvajfcich z tohoto pomeru.

2. Advokacie

2.1 Poslani' advokacie

2.2 Pravnf üprava advokacie

2.3 Organizace advokacie

2.4 Prava a povinnosti advokata

2.5 Zpusoby vykonu advokacie

2.5.1 Advokat v ffzeni' trestnim

2.5.2 Advokat v ffzeni' civilnim

2.5.3 Advokat v fi'zem ve vecech spravniho soudnictvi

2.5.4 Advokat v fi'zem pfed Üstavnim soudem

2.1 POSLANI ADVOKACIE

Vyraz advokacie müzeme chapat v nejsirsim slova smyslu, jako cinnost, spocivajici v udelovani pravnich rad, pravnich nauceni a v obhajovani zajmü jinych osob pred soudem, pripadne jinymi organy. Takova cinnost je samozrejme vlastni kazde, i te nejprimitivnejsi spolecnosti. Advokacie je tak pojimana bez ohledu na to, kdo za jakych predpokladü a z jakych düvodü takovou cinnost vykonava, zda ji provadi jako pratelskou usluhu anebo jako povinnost spojenou s tim kterym socialnim postavenim. Tato cinnost vsak jeste nemüze byt oznacovana jako vykon advokacie v pravem slova smyslu. 0 advokacii lze tedy mluvit az tehdy, kdyz je vykonavana urcitymi lidmi jako povolani, kdyz se ve spolecnosti objevi zvlastni skupina lidi, kteri zpravidla za odmenu anebo v ocekavani jinych hmotnych vyhod nebo pozitkü se zabyvaji poskytovanim pravni pomoci jinym osobam.

Advokacii ve vlastnim slova smyslu tedy müzeme oznacit jako vykon povolani, jehoz obsahem je poskytovani pravnich sluzeb jinym osobam, coz ovsem vyzaduje zvlastni kvalifikaci, vykon tohoto povolani je navic vazan formalni autorizaci. I takto vymezena advokacie müze byt bud advokacii formalni, kdyz pravni rad stanovi pro vykon tohoto povolani zvlastni podminky, anebo pouhym socialnim jevem, kdyz pravni rad podobne zvlastni ustanoveni neobsahuje. V takovem pripade poskytovani pravni sluzby z povolani je podrobeno vseobecnym predpisüm upravujfcfm jakoukoli vydelecnou cinnost.

Pokud definujeme advokacii, musime jit jeste dale. Pri existenci formalni advokacie je treba prihlizet k tomu, co je prislusnymi pravnimi predpisy vlastne upraveno. Podle toho budeme muset i advokacii formalni vymezit v uzsim a sirsim slova smyslu. Pokud je to cinnost omezujici se pouze na pravni poradu a pravni obhajobu, mluvime o advokacii v uzsim slova smyslu. Pripojuje-li se k tomu i zastupovani stran pred soudy a urady a i mimo ne, a to na zaklade prikazni nebo mandatni smlouvy, mluvime o advokacii v sirsim slova smyslu; tedy o advokacii, ktera spojuje v jedne osobe jak vykon pravni pomoci, tak i vykon pravniho zastoupeni.

V nekterych zemich jsou rozlisovany dve kategorie advokatü s rüznym rozsahem opravneni pri poskytovani pravni sluzby. Je tomu tak zejmena v Anglii, kde advokacii vykonavaji barristeri a solicitori. Jen barristeri jsou opravneni zastupovat obcany pred vyssimi soudy.

V nasich podminkach, jak v dobe existence Rakousko-Uherska, tak i pote ve vsech fazich vyvoje naseho statu az po soucasnost, byla vzdy advokacie pojimana jako formalni advokacie v onom sirsim slova smyslu.

Vykonem advokacie je tedy chapano podle soucasne pravni upravy jako poskytovani pravni sluzby provozovane coby nezavisle povolani zpravidla za uplatu. Pravni sluzba je zejmena zastupovani pred soudy a jinymi organy, obhajoba v trestnich vecech, sepisovani listin a udelovani pravnich porad.

2.2 Pravni üprava advokacie

Listina zakladnfch prav a svobod (c. 2/1993 Sb.) ve svem cl. 37 stanovi pravo kazdeho na pravni pomoc v rizeni pred soudy, organy verejne spravy, a to od pocatku rizeni. V navaznosti na to v cl. 40, odst. 3 je upraveno pravo obvineneho na obhajobu prostrednictvi obhajce.

Realizace techto prav zajist'uje predevsim zakon c. 85/1996 Sb., o advokacii, ktery vykon advokacie vymezuje jako poskytovani pravni sluzby provozovane jako nezavisle povolani zpravidla za uplatu. Pravni sluzbou je podle tohoto zakona zejmena zastupovani pred soudy a jinymi organy, obhajoba v trestnich vecech, sepisovani listin, udelovani pravnich porad, zpracovavani pravnich rozborü a dalsi formy pravni pomoci, jsou-li vykonavany soustavne a za uplatu.

Pravni sluzba poskytovana advokaty je provadena za uplatu. S advokatnimi tarify se setkame ve vyhlasce, kterou vydalo ministerstvo spravedlnosti c. 177/1996 Sb., o odmenach advokatü a nahradach advokatü za poskytovanf pravrnch sluzeb (advokatnf tarif).

Z dalsich predpisü, ktere vychazeji ze zakona o advokacii, je treba upozornit na vyhlaskou ministra spravedlnosti c. 244/1996 Sb., obsahujici advokatnf karny rad.

Vsechny vyse uvedene predpisy byly i nekolikrat novelizovany a doplneny.

Dale je vsak treba upozornit na dalsi pravni predpisy, ktere obsahuji ustanoveni o pravnim zastoupeni.

V obcanskem soudrnm radu jsou to treba ustanoveni o:

- zastoupeni ucastnikü na zaklade plne moci,
- zastoupeni ucastnikü na zaklade rozhodnuti,
- podani dovolani,
- rozhodnuti o zalobach proti rozhodnutim spravnich organü.

V obcanskem zakonfku je zpracovana problematika zastoupeni v ustanovenich o:

- zastoupeni,
- zakonne zastoupeni,
- prikazni smlouva zejmena.

V trestnfm radu je treba upozornit zejmena na ustanoveni o:

- zakladnich zasadach trestniho rizeni,
- postaveni obhajce.

Pro cinnost advokatü jsou rovnez dülezite stavovske predpisy Ceske advokatni komory, jimiz jsou jednak usneseni snemu advokatü, jedna predstavenstva teto stavovske organizace.

Konecne je treba uvest jako pramen prava pro advokaty Kodex chovarn advokatü, jenz je obsazen v usneseni predstavenstva Ceske advokatni komory z 31. rijna 1996.

2.3 Organizace advokacie

Zakon o advokacii presne vymezuje, kdo se müze stat advokatem a za jakych podminek müze vykonavat advokatni praxi. Predevsim podminkou toho, aby se jakakoliv osoba mohla stat advokatem, je jeji zapsani do seznamu advokatü vedeneho Ceskou advokatni komorou. Zde si tedy müze kazdy obcan take zjistit, kdo v prislusnem regionu vykonava advokatni praxi, pripadne jakou ma specializaci.

Vsichni advokati zapsani v techto seznamech jsou povinne cleny Ceske advokatni komory, ktera ma sve sidlo v Praze. Komora je samostatnou stavovskou organizaci a pravnickou osobou.

Nejvyssim organem Komory je snem. Pravo ucastnit se snemu maji vsichni advokati.

Vykonnym organem Komory je predstavenstvo, jez ma jedenact clenü a pet nahradnikü.

Jmenem Komory ve vsech vecech jedna predseda Komory. Je opravnen cinit v dobe mezi zasedanimi predstavenstva veskera opatreni a rozhodnuti nezbytna k zajisteni radne cinnosti organü Komory, ktera nejsou zakonem o advokacii nebo stavovskymi predpisy vyhrazena jinemu organu Komory.

Kontrolnim organem Komory je kontrolni rada.

Samostatnym organem Ceske advokatni komory je i karna komise, pred jejimiz senaty probihaji karna rizeni.

Konecne poslednim radnym organem Komory je zkusebni komise pro advokatni zkouskya uznavacizkousky.

2.4 Prava a povinnosti advokata

Kazdy advokat, pote co byl zapsan do seznamu advokatü, ziskava opravneni vykonavat advokacii na celem uzemi Ceske republiky. Dnem zapisu vznika advokatovi cela rada prav a povinnosti stanovenych zakony a stavovskymi predpisy.

Ve spolecnosti, v niz jednim z nejdülezitejsfch principü je respekt k pravüm, ma advokat zvlastni postaveni. Jeho ulohou neni jen v ramci zakona düsledne provadet to, k cemu byl poveren, ale i slouzit zajmu spravedlnosti, stejne jako tech, jejichz prava a svobody mu byly v düvere svereny k obhajobe. Je tedy jeho povinnosti nejen prosazovat vec klienta, ale take byt jeho radcem. Funkce, kterou ma advokat plnit, na nej proto klade radu pravnich a moralnich povinnosti, ktere se nekdy zdanlive dostavaji do vzajemneho rozporu. Jedna se o povinnosti ke klientovi, k soudüm a jinym organüm, pred kterymi advokat prednasi vec sveho klienta nebo pred nimiz za nej jedna, k advokatnimu stavu obecne a kazdemu z jeho prislusnikü, zvlaste k verejnosti, pro niz je existence tohoto svobodneho a nezavisleho povolani, ktere spojuje respekt k pravidlüm vytvorenym stavem samym, zakladnim prostredkem ochrany lidskych prav proti sile statu a dalsich zajmü spolecnosti. Mnozstvi povinnosti, ktere je na advokata kladeno, vyvolava nezbytnost nezavislosti advokata na dalsich vlivech, zvlaste pak na takovych, ktere by mohly vyplyvat z jeho osobnich zajmü ci vnitrniho tlaku. Na takovou nezavislost je pri vykonu spravedlnosti nezbytne se spolehnout stejne jako na nestrannost soudce. Advokat je proto povinen vyhybat se moznym zasahüm do sve nezavislosti a musi usilovat o to, aby neslevoval ze svych profesionalnich meritek jen proto, aby uspokojil sveho klienta, soud nebo treti osobu. Takovato nezavislost je stejne vyznamna v nespornych vecech jako v soudnich sporech. Rada poskytnuta advokatem klientovi nema zadnou hodnotu, byla-li poskytnuta pouze pro uspokojeni osobnich zajmü nebo jako reakce na tlak zvnejsku. Vztahy düvery mohou existovat pouze tehdy, je-li cest, poctivost a osobni integrita advokata mimo jakekoli pochybnosti. Pro advokata jsou tyto tradicni ctnosti jeho stavovskymi povinnostmi. Advokat musi vzdy jednat v zajmu klienta a davat tomuto zajmu prednost pred zajmy ostatnich prislusnikü advokatniho stavu. Tim nejsou dotcena ustanoveni pravnich predpisü a pravidel profesionalniho chovani. Kazdy advokat je pri sve cinnosti predevsim vazan ustavou, zakony a dalsimi obecne zavaznymi predpisy a v jejich mezich prikazy zastupovaneho. Advokat je od toho, aby chranil prava a opravnene zajmy sveho klienta, pritom musi jednat cestne a svedomite, düsledne vyuzivat vsechny zakonne prostredky, uplatnovat vse, co podle sveho presvedCeni a prikazu klienta poklada za prospesne.

Advokat musi dodrzovat nejen pravni normy, jez jsou soucasti naseho pravniho radu, ale i celou radu norem etickych. Zakladnim predpokladem vykonu advokatni cinnosti je nezavislost advokata. Bez ni nelze advokacii vübec vykonavat. Advokat existencne zavisly na jakemkoli statnim organu, at' uz je to ministerstvo spravedlnosti, soud nebo zivnostensky urad nebo na jakekoli politicke strane, neni totiz vübec schopen ucinne zastavat opravnene individualni zajmy svych klientü, ktere pochopitelne mohou byt a casto jsou v rozporu s obecnymi zajmy statu anebo statni politiky. Nezavislost advokata pri poskytovani pravnich sluzeb vsechny demokraticke staty düsledne respektuji a vsechny mezinarodni advokatni organizace ji take peclive strezi, at uz tim, ze do svych rad vübec nepripousteji advokaty ze zemi, kde neni jejich nezavislost zakonem zarucena, nebo tim, ze po celem svete, zejmena casto v rozvojovych zemich, protestuji proti vsem pripadüm, kde nezavislost advokata byla ze strany statni nebo politicke moci porusena nebo jen ohrozena.

Pozadavek nezavislosti advokata vsak je treba vhodne skloubit s pozadavkem ochrany individualnich prav tretich osob. Dülezitym predpokladem pro realizaci techto pozadavkü je vytvoreni jedine samospravne stavovske organizace advokatü s povinnym clenstvim, na niz stat prenasi radu svych obecnych pravomoci (udelovani a odnimani povoleni k vykonu povolani, dohled nad kvalifikaci k vykonu povolani, dohled nad praktickym vykonem povolani spojeny s karnou pravomoci apod.), pricemz si vyhrazuje v nezbytne mire potrebny dozor nad cinnosti takove organizace a ingerenci do vykonu nekterych na ni prenesenych pravomoci. Takto konstruovana samospravna organizace neni ovsem zdaleka nejakym spolkem pro prosazovani a podporu podnikatelskych zajmü svych clenü, nybrz verejnopravnich instituci, ktera ma sve pevne misto v sirsim systemu organü statni spravy. Takove samospravne verejnopravni instituce existuji ve vsech demokratickych statech Evropy, at uz ve smyslu samospravy uzemni nebo stavovske. U stavovske samospravy vznika zajiste otazka, kterym stavüm takovou samospravu udelit a kterym ji odeprit. Tato otazka se vsude v Evrope resi s prihlednutim k pozadavku nezavislosti, ktery je kladen na to ci ono povolam nebo stav. Advokacii v zadnem z evropskych demokratickych statü verejnopravni stavovska samosprava, prave s ohledem na absolutni nezbytnost nezavislosti advokata, odeprena nebyla .

Nezavislost advokata musi ovsem byt z hlediska pozadavku na ochranu individualnich prav tretich osob vykoupena celou radou omezeni, kterym se advokat pri vykonu sve cinnosti ve srovnani s jinymi podnikateli podrobuje. Tato omezeni spocivaji predevsim v sirsi pravni odpovednosti vüci klientovi (neomezena odpovednost celym majetkem), v absolutni vernosti klientovi, vcetne povinnosti mlcenlivosti (advokat nemusi vyuzit informaci, jez ziska od klienta, pro sve dalsi podnikani bez jeho souhlasu), v nemoznosti pouzivat vsech soutez- nich prostredkü, kterych bezne pouzivaji jini podnikatele (napr. v zajmu spotrebitele omezena moznost reklamy) a v neposledni rade take v tom, ze advokat nesmi podnikat v zadnem jinem oboru, ktery by byl neslucitelny s nezavislym poskytovanim pravnich sluzeb (tedy v zadnem oboru, kde mohlo dochazet ke stretu zajmü s jeho potencionalnimi klienty).

Koncepce verejnopravni stavovske organizace advokatü prinasi demokratickemu statu vedle zaruky nezavislosti advokata jeste jednu dalsi vyhodu, kterou demokraticke evropske kontinentalni staty bez vyjimky vyuzivaji. Tyto demokraticke staty vesmes od davnych dob uznavaji svou povinnost poskytovat pravni ochranu kazdemu, kdo se zdrzuje na jejich uzemi. Takovou pravni ochranu nemohou ovsem poskytovat samotne statni instituce (soud, statni navladni, organy statni spravy apod.), protoze tyto instituce o pravech osob samy rozhoduji nebo se rozhodovani na strane statu zucastnuji, mel-li by tedy stat splnit svou povinnost pravni ochrany, napr. obvineneho, ucastnika obcanskopravniho rizeni, zadatele o azyl, apod., musel by se snazit o vytvoreni nejake na sobe nezavisle instituce, ktera by se praktickeho plneni teto jeho povinnosti ujala. To je ovsem nejen organizacne nesmime obtizne, ale i rozpoctove velice nakladne. K tomuto reseni se uchylily pouze nektere skandinavske staty, a to pouze v tech svych odlehlych oblastech, kde neni dostatek advokatü a kde je zejmena zapotrebi zajistit ochranu tam zijfcf mensiny (Samove, Laponci). Jinak je pri existenci verejnopravnich samospravnych stavovskych organizaci advokatü situace pro demokraticke kontinentalni staty naprosto jednoducha. Tradicne totiz pover^i plnenim ukolü pravni ochrany vsech potrebnych (at' uz nemajetnych, nebo tech, kteri si sami zajistit pravni ochranu nejsou z nej^znejsich düvodü schopni) mistne a vecne zpüsobile cleny advokatnich organizaci, kterym za to poskytuji tou ci onou formou urcitou financm kompenzaci tak, jak to odpovida systemu trzniho hospodarstvi. Toto reseni elegantne splnuje jak pozadavek nezavislosti zastupce, tak i setrneho vynakladani erarnich prostredkü. Ve svych düsledcich vsak toto reseni znamena dalsi vyznamne omezeni advokata jako podnikatele. Advokat je totiz povinen ke statni objednavce poskytnout pravni sluzbu za podminek, ktere si stat sam pevne stanovi.

Tento nacrtnuty projekt verejnopravm stavovske samospravne advokacie nemüze ovsem fungovat bez povinneho clenstvi. Jak jiz bylo zdürazneno, advokat ma vic prav nez jiny podnikatel ve smyslu sve nezavislosti (kontroluje ho jeho stavovska organizace a nikoli obecny statni organ), coz je velice cenna hodnota mravni i pravni, ale musi snaset jina vyrazna omezeni svych podnikatelskych aktivit, coz mu pochopitelne ve srovnani s jinymi podnikateli prinasi ekonomicke ztraty.

Zakladni povinnosti advokata je chranit a prosazovat prava klienta a jeho opravnene zajmy a rid it se jeho pokyny, nejsou-li v rozporu se zakonem nebo stavovskymi predpisy.

Advokat pri vykonu advokacie postupuje tak, aby nesnizoval düstojnost advokatniho stavu. Za tim ucelem je povinen dodrzovat tez pravidla profesionalni etiky a pravidla souteze stanovena Komorou. Advokatovi je timto ustanovenim stanovena obecna povinnost dbat o zachovani düstojnosti advokatniho stavu. Tuto obecnou povinnost nutno aplikovat na vztahy advokata, ktere se primo ci neprimo tykaji osob vne advokacie, at jiz jde o klienty, protistrany, justicni a jine organy nebo o nezainteresovane osoby.

I kdyz Listina zakladnich prav a svobod dava kazdemu obcanovi pravo na poskytnuti pravni pomoci, zakon o advokacii umoznuje advokatovi ve vyjimecnych pripadech poskytnuti pravni pomoci odeprit, samozrejme pokud nebyl k jejimu poskytnuti ustanoven (viz § 38 az 40 trestniho radu a § 30 obcanskeho soudniho radu) nebo Komorou urcen. Ten komu bylo poskytnuti pravni pomoci odmitnuto, müze ovsem pozadat Komoru, aby mu advokata urcila.

Zakon o advokacii nejenze ve vyjimecnych pripadech umoznuje advokatovi odmitnout poskytnuti pravni pomoci, ale zaroven stanovuje, kdy je advokat dokonce povinen toto ucinit. Jedna se o tri okruhy düvodü :

- jestlize ve veci poskytl pravni pomoc jinemu, jehoz zajmy jsou v rozporu se zajmy toho, kdo o pravni pomoc zada,
- protistranu zastupuje advokat, s nimz vykonava advokacii spolecne,
- projednani veci se zucastnily osoby blizke advokacii (pojem blizke osoby vymezuje § 42-1 a nasl. obcanskeho zakoniku).

Advokat je povinen odmitnout poskytnuti pravni pomoci, pokud by jejim poskytnutim doslo k naruseni düvery, kterou mu venoval jiny klient, nebo pokud by informace, ktere advokat ma o zalezitostech jineho klienta, mohly novemu klientovi prinest neopravneny prospech.

Odmitnout poskytnuti pravni pomoci musi advokat i v tech pripadech, je-li vytizen tak, ze by poskytnutim pravni pomoci v dalsi veci byly ohrozeny zajmy nektereho z klientü.

Advokat je konecne povinen odmitnout poskytnuti pravni pomoci ve veci, jiz neni pro nedostatek zkusenosti nebo specialnich znalosti po odborne strance schopen sam, pripadne s advokatem, s nimz vykonava advokacii spolecne, vyrizovat. Vyjimecne vsak müze v takove veci pravni pomoc poskytnout ve spolupraci s jinym advokatem, ktery je schopen danou vec radne vyridit.

Zakon dale umoznuje i ve vyjimecnych pripadech odstoupit jiz od uzavrene smlouvy o pravni pomoci.

Advokat tedy müze odstoupit od smlouvy o poskytnuti pravni pomoci tehdy, dojde-li k naruseni düvery mezi nim a klientem, neposkytuje-li klient potrebnou soucinnost nebo neslozil-li bez vazneho düvodu primerenou zalohu na odmenu za poskytnuti pravni pomoci. Advokat samozrejme müze odstoupit od smlouvy o poskytnuti pravni pomoci vzdy i tehdy, jestlize dodatecne zjisti skutecnosti, pro ktere je ze zakona povinen odmitnout poskytnuti pravni pomoci. Zakon vsak i v techto pripadech chrani klienta tim, ze uklada advokatovi povinnost, aby po dobu 15 dnü ode dne, kdy oznamil klientovi odstoupeni od smlouvy o poskytnuti pravni pomoci, ucinil vsechny neodkladne ukony. To plati samozrejme v pripade, jestlize klient neucinil sam jina opatreni.

Advokat dale neni opravnen odstoupit od smlouvy o poskytnuti pravni pomoci, jestlize je zrejme, ze by klientovi hrozila ujma v düsledku toho, ze by nebyl schopen vcas se domoci pravni pomoci jinak. Povinnost odstoupit v pripadech stanovenych zakonem o advokacii nebo stavovskymi predpisy tim samozrejme neni dotcena.

Pro profesionalni cinnost advokata je zasadni, aby mu jeho klient sdelil to, co nesdelil nikomu jinemu. Prijemcem informaci by advokat mel byt na zaklade düvery. Bez jistoty, ze bude zachovana mlcenlivost, vsak düvera existovat nemüze. Zachovavani mlcenlivosti je proto primarnim a zakladnim pravem a primarni a zakladni povinnosti advokata.

Advokat je proto povinen zachovavat mlcenlivost o vsech skutecnostech, o nichz se dozvedel v souvislosti s vykonem advokacie. Za skutecnosti, o nichz se advokat dozvedel v souvislosti s vykonem advokacie se povazuji tez skutecnosti souvisejici s poskytovanim pravni moci, o nichz se dozvedel pri sve cinnosti pro organy Komory.

Nebylo-Ii s klientem dohodnuto jinak, je advokat povinen zavazat povinnosti mlcenlivosti tez jine osoby, ktere se podileji na poskytovani pravni pomoci, neni-li jim takova povinnost ulozena zakonem.

Teto povinnosti jej müze zprostit pouze klient prohlasenim, i v tomto pripade je ovsem advokat povinen zachovavat mlcenlivost, pokud je to v zajmu klienta. Mlcenlivost je povinen zachovavat i ten, kdo byl vyskrtnut ze seznamu advokatü, nebo ten, jemuz byl vykon advokacie pozastaven. Tato povinnost se primerene vztahuje i na pracovniky advokata a pra- covniky Komory. V pripadech zakonem ulozene povinnosti prekazit spachani trestneho cinu tuto povinnost samozrejme nema.

Povinnosti mlcenlivosti nejsou dotceny:

- opravneni advokata informovat o stavu veci osobu, kterou poveruje provedenim jednotlivych ukonü pravni pomoci a ktera je sama povinna zachovavat mlcenlivost,
- opravneni sdelovat v rozsahu nezbytnem pro rizeni skutecnosti sou du nebo jinemu obdobnemu organu, je-li predmetem rizeni spor mezi advokatem a klientem nebo pravnimi nastupci klienta,
- povinnost advokata predkladat v nezbytne mire organüm poverenym spravou dani udaje rozhodne pro stanoveni rozsahu jeho danove povinnosti, i v tom pripade je vsak advokat povinen zachovavat mlcenlivost o povaze pravni veci klientem.

Advokat je dale povinen bezodkladne informovat klienta o dülezitych skutecnostech a seznamit jej s obsahem vyznamnejsich obdrzenych ci odeslanych pisemnosti, je rovnez povinen v primerene lhute zodpovidat dotazy klienta a na pozadani mu predat kopie pisemnosti obsazenych v prirucnim spisu. Zahrnutim teto povinnosti do organizacniho radu se reaguje na poznatky ze stiznosti a karne praxe, z nichz jsou patrny nedostatky v komunikaci s klientem. Düraz je pritom kladen predevsim na rychlost informace, a to zejmena jde-li o informace vyznamne.

Dojde-li ke kolizi zajmü mezi nekolika klienty tehoz advokata, je advokat v dane veci povinen vüci vsem z nich odstoupit od smlouvy o poskytnuti pravni pomoci. Obdobne postupuje, hrozi-li nebezpeci ohrozeni nezavislosti advokata.

Kazdy advokat pred zahajenim vykonu advokacie je povinen uzavrit smlouvu o pojisteni odpovednosti za skodu, ktera by mohla vzniknout v souvislosti s vykonem advokacie. Pokud advokat zamestnava pracovniky, je povinen uzavrit rovnez smlouvu o pojisteni sve odpovednosti za skodu vzniklou pracovniküm pri plneni pracovnich povinnosti nebo v prime souvislosti s nimi, za kterou advokat odpovida podle zakoniku prace.

Nez advokat prevezme zastoupeni klienta, jehoz predtim zastupoval jiny advokat, je povinen presvedcit se o radnem ukonceni predchoziho zastoupeni.

K zadosti noveho zastupce nebo klienta zasle advokat, jehoz zmocneni k zastupovani zaniklo, novemu zastupci nebo klientovi bez zbytecneho odkladu veskere pisemnosti, kterych je zapotrebi k dalsimu vedeni veci.

Zakon rovnez kodifikuje tradicne respektovana pravidla profesionalni etiky, jehoz cilem je zamezit vzniku situaci, v nichz by bylo mozno zneuzit prechodneho nerovnovazneho postaveni stran zpüsobeneho nepritomnosti kvalifikovaneho zastupce jedne z nich. Je-li totiz osoba, s niz advokat z povereni klienta jedna, zastoupena jinym advokatem, müze s ni ad - vokat jednat pouze prostrednictvim jejiho zastupce. Hrozi-li v pripade takoveho postupu zavazne nebezpeci z prodleni, müze advokat s touto osobou jednat v nezbytne mire i primo, je vsak povinen o tom jejiho zastupce bez zbytecneho odkladu vyrozumet.

Pravne jsou rovnez upravena zakladni pravidla vztahü pri substituci. Povinnosti se pritom ukladaji jak substituentovi, tak i substitutovi.

Je-li tedy pravni pomoc poskytovana prostrednictvim jineho advokata (substituta), odpovida za jeji radne poskytnuti klientovi advokat, ktery substituta poveril (substituent). Odpovednost substituenta za radne poskytnuti pravni pomoci tim neni dotcena.

Prekroceni pokynü uvedenych v zadosti o substituci projedna substitut predem se substituentem. Bez takoveho projednani müze substitut ucinit jen ukony, jez nesnesou odkladu.

Substituent je povinen radne a vcas informovat substituta o dane veci.

Substitut je povinen bez zbytecneho odkladu po splneni substitucniho pokynu podat substituentovi pisemnou zpravu o vysledku a zpüsobu vyrizeni veci. Pisemne zpravy neni zapotrebi, vykonavaji-li substit a substitucni advokacii spolecne.

Nemüze-li advokat, jenz obdrzel zadost o substituci, substituci zajistit, je povinen to ihned oznamit substituentovi. Hrozi-li nebezpeci z prodleni, je rovnez povinen provest nezbytna opatreni k zamezeni vzniku nepriznivych nasledkü pro klienta a je-li to mozne, tez pro substituenta.

Nebylo-li mezi substituentem a substitutem dohodnuto jinak, odpovida substitucni po splneni substitucniho pokynu substitutovi za radne a vcasne vyplaceni odmeny.

Advokat ma i povinnosti vüci koncipientovi, ktery je u nehov pracovnim pomeru. Proto je v organizacnim radu upravena povinnost advokata spolupüsobit pri priprave koncipienta na budouci vykon advokatniho povolani. Advokat je tedy povinen dohlizet na pripravu koncipienta na vykon advokacie, predavat mu sve zkusenosti a vytvaret mu podminky pro zvysovani odbornych vedomosti, zejmena umoznit ucast na vzdelavacich programech organizovanych Komorou.

Aby byla chranena prava klienta, je koncipient opravnen plnit jen ukoly, na nez staci, a to po priprave, kterou mu poskytl advokat. Advokat proto sveruje koncipientovi pouze ukoly primerene jeho dosavadnim znalostem a zkusenostem a na provedeni sverene veci jej radne pripravi.

Advokat je povinen na zadost sveho koncipienta mu vydat potvrzeni o delce a prübehu jeho koncipientske praxe.

Dale je treba respektovat nektera pravidla vztahu k dalsim osobam. Zejmena to, ze advokat vystupuje v rizeni vzdy korektne. V rizenich v nichz je jiny ucastnik zastoupen advokatem, nesmi zejmena:

- ohledne veci same vstupovat bez predchoziho vyrozumeni zastupce takoveho jineho ucastnika do styku s osobou, ktera ma ve vztahu k dane veci rozhodovat, ani
- predavat osobe, ktera ma ve vztahu k dane veci rozhodovat, doklady a podklady, pokud se o jejich obsahu v primerene dobe nedozvi tez zastupce takoveho jineho ucastnika ledaze zakon takoveto postupy primo pripousti.

Rada advokatü bude zajiste püsobit i mimo ramec Ceske republiky. V tom pripade je pro ne zavazny i Kodex chovani advokatü Evropskych spolecenstvi. V Kodexu je zejmena uvedeno, ze kazdy advokat püsobici v jine clenske zemi Evropskych spolecenstvi se musi informovat o stavovskych pravidlech Komory nebo Advokatni spolecnosti toho statu, ve kterem takto püsobi. Ücelem takto stanovene povinnosti je vyloucit pochybnosti o znalostech konkretnich stavovskych predpisü advokatnich organizaci advokata, ktery je v danem state cinny. V dalsich castech Kodexu je resena otazka osobni publicity a reklamy. Kodex zakazuje provadeni reklamy a vyhledavani osobni publicity tam, kde to neni pripustne. Protoze jednotlive zeme Evropskych spolecenstvi maji rüzny pristup k reklame, je v Kodexu stanoveno, ze cinnost ve sfere osobni publicity müze byt uskutecnena tam, kde je to povoleno, prokaze-li dotceny advokat, ze k ni doslo s cilem zaujmout klienta nebo potencialniho klienta, nachazejiciho se tam, kde je prislusna cinnost povolena, a ze jeji ucinek jinde je pouze nahodny.

Dülezitym ustanovenim je povinnost advokata prevzit jen vec, o niz vi, nebo by mel vedet, ze je schopen ji vest sam. Jinak müze postupovat jen ve spolupraci s advokatem, ktery je schopen takovou zalezitost vyridit. V navaznosti na to je stanoveno, ze advokat neni opravnen vyloucit vedeni veci, jestlize by klient nebyl schopen najit dostatecne brzy jinou pravni pomoc a mohla mu tak vzniknout ujma. Klienta rovnez chrani ustanoveni Kodexu, ktere resi kolizi zajmü pri zastoupeni dvou klientü jednim advokatem. Pokud mezi obema klienty vznikne kolize zajmü, musi advokat prestat jednat za oba klienty. Stejne musi postupovat, hrozi-li nebezpeci naruseni düvery nebo nebezpeci ohrozeni nezavislosti advokata. Pri prevzeti zastoupeni noveho klienta je pak advokat povinen odmitnout zastou- peni, pokud hrozi nebezpeci poruseni düvery predchoziho klienta, nebo pokud informace, ktere ma advokat o zalezitostech byvaleho klienta, by znamenaly pro noveho klienta neopravnenou vyhodu.

Rovnez je zakazano uzavirat „pactum de quota litis", tedy smlouvu o vysledkovem honorari. Je tedy zakazano uzavirat smlouvu pred konecnym rozhodnutim ve veci, pokud se v takoveto smlouve zavazuje zaplatit advokatovi podil na vysledku.

Velmi dülezite je ustanoveni o klientovych prostredcich, ktere musi byt spravovany na zvlastnim uctu nebo poductu v peneznim ustavu oznacenem zpüsobem, z nehoz je zrejme, ze se jedna o prostredky klienta a nikoli advokata. Züstatek na kontech, na nichz jsou klientske prostredky spravovany, nesmi byt nikdy nizsi, nez je souhrn prostredkü spravovanych advokatem.

Kodex rovnez stanovi rozsah povinneho pojisteni advokata tak, ze musi rozumnym zpüsobem kryt rizika, ktera advokat ve sve praxi podstupuje.

Ve vztahu k soudüm stanovi Kodex povinnost advokata zachovavat korektnost pri vedeni rizeni. Tim se zejmena rozumi, ze advokat nesmi navazat kontakt se soudem, aniz by o tom predtim informoval advokata protistrany, nesmi predavat soudci dokumenty, pokud je v primerene dobe rovnez nepreda advokatu protistrany, ledaze by takovyto postup dovolovaly pffslusne procesni predpisy. Advokat dale nesmi soudu uvadet nepravdive ci zavadejici udaje.

Advokat ma i radu povinnosti vuci Komore, ktere jsou stanoveny ve stavovskych predpisech Komory. Jde jednak o predpisy zakonem primo predvidane, jako napriklad organizacni, volebni, karny ci zkusebni rad, jednak o aktualni potreby reflektujici predpisy vydavane predstavenstvem.

Zakladni povinnost v tomto smeruje tedy povinnost dodrzovat stavovske predpisy Komory, pokud mu byly dany na vedomi. U stavovskych predpisü se ma za to, ze byly dany advokatovi na vedomi, byly advokatovi doruceny nebo publikovany v Bulletinu advokacie. Vykonava-li nekolik advokatu advokacii spolecne, povazuje se stavovsky predpis za doruceny, byl-li dorucen nekteremu z nich. Poruseni stavovskych predpisu Komory zaklada karnou odpovednost advokata.

Advokat je povinen platit prispevky na cinnost Komory, popripade provadet v jeji prospech dalsi platby stanovene konferenci, a to v terminech a zpusobem urcenym predstavenstvem a na zadost Komory prokazat spravnost jejich vypoctu.

Ma-li Komora vykonavat dohled nad dodrzovanim zakona, tarifu a etickych pravidel vykonu povolani, ktere by mohly slouzit jako podklad pro posouzeni jejich postupu v klientske veci. Proto advokat je povinen vest spisovou evidenci tak, aby kdykoliv umoznila kontrolu spravnosti postupu a vyuctovani a vest ucetni evidenci v souladu s obecne zavaznymi pravnimi predpisy.

Uvedene evidenci a obsah prirucniho spisu s vyjimkou dokumentu predanych opravnenym osobam, je advokat povinen uchovavat po dobu nejmene peti let, pokud obecne platne pravni predpisy nestanovi lhutu delsi. Uvedene doklady je advokat povinen na pozadani predlozit Komore.

V pripade ukonceni nebo delsi dobu trvajiciho pozastaveni vykonu advokacie je advokat povinen

- vyjasnit majetkove pomery ke klientum a ke Komore, zejmena provest ucetni zaverku,
- splnit sve povinnosti vuci tretim osobam, vcetne povinnosti danovych,
- ustanovit za sebe smlouvou z rad advokatu zastupce, nepodari-li se mu tak ucinit do 14-dnu ode dne, kdy se o ukonceni nebo pozastaveni vykonu advokacie dozvedel, je povinen tuto skutecnost ihned oznamit Komore.

Jde o ustanoveni smefujici k ochrane prav tretich osob, zejmena klientu, soudu ci statu. Advokatovi se uklada predevsim, aby splnil sve majetkove povinnosti vuci takovym osobam a aby za sebe ustanovil zastupce.

Brani-Ii advokatovi ve vykonu advokacie prekazka, a neni-li mozno postupovat podle smlouvy o sdruzeni, je advokat povinen bez odkladu uzavrit s jinym advokatem smlouvu, kterou jej ustanovi svym zastupcem. Nestane-Ii se tak, urci zastupce Komora.

Nedohodne-Ii se zastoupeny advokat se zastupcem jinak, prechazeji na zastupce prava a povinnosti zastoupeneho advokata souvisejici s poskytovanim pravni pomoci, vcetne prava nakladat s financnimi nebo jinymi prostredky do vyse zaplacenych zaloh a uschov.

Pri vykonu advokacie je advokat povinen pouzivat oznaceni, z nehoz vyplyva, ze je advokatem.

Advokat je povinen mit sidlo na uzemi Ceske republiky. To nevylucuje, aby si v souladu s pravem zrizoval pobocky, a to pripadne i v cizich statech.

2.5 ZPÜSOBY VYKONU ADVOKACIE

Advokat vykonava advokacii samostatne, ve sdruzeni nebo jako spolecnik ve verejne obchodni spolecnosti.

Tradicnim a z hlediska pravniho nejmene komplikovanym zpüsobem je samostatny vykon advokacie. Pro vykon advokacie je advokat povinen pouzivat oznaceni „advokat", za podminek stanovenych stavovsky predpisy je advokat opravnen pouzivat i jinych oznaceni nebo dodatkü oznaCujicich jeho odborne zamereni. Mistem podnikani advokata je jeho misto zapsane v seznamu advokatü, s tim, ze toto misto musi byt na uzemi Ceske republiky.

Dalsim zpüsobem vykonu advokacie je spolecny vykon advokacie prostrednictvim sdruzeni advokatü. Zakladnim znakem tohoto sdruzeni je jeho trvalost, vcetne toho, ze nebylo zalozeno jen za ucelem poskytovani pravnich sluzeb v jednom nebo vice predem vymezenych pripadech (tzn. ze se nemüze jednat o pravni utvar tradicne oznaceny jako konsorcium). Pravni uprava sdruzeni advokatü vychazi z obecne upravy smlouvy o sdruzeni v obcanskem zakoniku s tim, ze tuto upravu pro ucely vykonu advokacie doplnuje. Oproti obecne uprave pravni uprava v zakone o advokacii zejmena stanovi obligatorni pisemnou formu smlouvy o sdruzeni advokatü. Dale je vyslovne stanoveno, ze ucastniky sdruzeni mohou byt pouze advokati. To vsak neznamena, ze ucastnici sdruzeni nemohou vstupovat do obdobnych smluvnich vztahü s jinymi subjekty nez s advokaty. Ücastrnci sdruzeni musi mit spolecne jmeno a sidlo. Tato povinnost je stanovena zejmena s ohledem na dorucovani pisemnosti advokatüm, kteri jsou ucastniky sdruzeni. Pro pripad poruseni uvedene povinnosti proto zakon stanovi nevyvratitelnou pravni domnenku ohledne dorucovani pisemnosti ucastniküm sdruzeni. Advokat, ktery je ucastnikem sdruzeni, nemüze vykonavat advokacii samostatne, jako spolecnik verejne obchodni spolecnosti ani v jinem sdruzeni.

Zpüsobem vykonu advokacie je i vykon advokacie verejnou obchodni spolecnosti. Zakon tak umoznuje sdruzovani advokatü v pravni forme obchodni spolecnosti. Vzhledem k tomu, ze v ostatnich druzich obchodnich spolecnosti neruci spolecnici za zavazky spolecnosti nebo je toto ruceni velmi omezene, neumoznuje zakon za ucelem ochrany klientü, aby advokacie byla vykonavana i jinymi spolecnostmi. Pri vykonu advokacie verejnou obchodni spolecnosti nevstupuje klient do pravnich vztahü zalozenych smlouvou o poskytnuti pravnich sluzeb (upravenych bud' obcanskym zakonikem nebo zakonikem obchodnim) s advokatem, tj. fyzickou osobou, ktera konkretni pravni sluzby poskytuje, nybrz v tomto pravnim vztahu bude na strane poskytovatele pravnich sluzeb vystupovat verejna obchodni spolecnost. Zakon tak v podstate navazuje na pravni upravu jednani jmenem podnikatele obsazenou v obchodnim zakoniku.

Ustanoveni zakona o advokacii o zpüsobech vykonu advokacie reaguji na skutecnost, ze advokat je podnikatelem ve smyslu prislusneho ustanoveni obchodniho zakoniku. Na advokata se tedy v zasade vztahuji i ta ustanoveni tohoto zakoniku, ktera upravuji obchodni jmeno a misto podnikani podnikatele - fyzicke osoby, castecne je vsak modifikuji s ohledem na specificke podminky advokacie.

2.5.1 Advokat v rizeni trestnim

Trestni rad stanovi, ze obhajcem v trestnim rizeni müze byt jen advokat, pricemz obvineny musi mit obhajce jiz v pripravnem rizeni:

- je-li ve vazbe, ve vykonu trestu odneti svobody nebo na pozorovani ve zdravotnickem ustavu,
- je-li zbaven zpüsobilosti k pravnim ukonüm nebo je-li jeho zpüsobilost k pravnim ukonüm omezena,
- jde-li o rizeni proti mladistvemu,
- jde-li o rizeni proti uprchlemu.

Obvineny musi mit obhajce take tehdy, povazuje-li to soud a v pripravnem rizeni vysetrovatel nebo statni zastupce za nutne, zejmena proto, ze vzhledem k telesnym nebo dusevnim vadam obvineneho maji pochybnosti o jeho zpüsobilosti nalezite se hajit.

Kona-li se rizeni o trestnem cinu, na ktery zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice prevysuje 5 let, musi mit obvineny obhajce uz v pripravnem rizeni.

Obvineny musi mit rovnez obhajce v rizeni o vydani do ciziny a v rizeni, v nemz se rozhoduje o ulozeni ochranneho leceni. Nutna obhajoba se vsak nevyzaduje v pripadech, kdy jde o ulozeni ochranneho protialkoholniho leceni, ktera jsou v praxi nejcetnejsi, kdy vsak s ohledem na povahu navyku zpravidla pochybnosti o zpüsobilosti se hajit nevznikaji. Samozrejme pokud tyto pochybnosti vzniknou, je nutne aplikovat i v techto pripadech ustanoveni o nutne obhajobe.

Ustanoveni o nutne obhajobe reaguji na pravo na obhajobu zakotvene v Listine zakladnich prav a svobod. Shrnuji se tu tedy pripady, kdy obvineny musi mit obhajce, a to i tehdy, kdyby zastoupeni vyslovne odmital.

Ve vykonavacim rizeni, v nemz soud rozhoduje ve verejnem zasedani, musi mit odsouzeny obhajce:

- je-li zbaven zpüsobilosti k pravnim ukonüm, nebo je-li jeho zpüsobilost k pravnim ukonüm omezena,
- jde-li o podminene propusteni z vykonu trestu odneti svobody mladistveho, ktery v dobe konani verejneho zasedani nedovrsil-li devatenacty rok,
- je-li ve vazbe,
- jsou-li pochybnosti o jeho zpüsobilosti nalezite se branit.

V rizeni o stiznosti pro poruseni zakona a v rizeni o navrhu na povoleni obnovy musi mit odsouzeny obhajce:

- jde-li o pripady nutne obhajoby obvineneho jiz v pripravnem rizeni, ovsem pouze v pripadech uvedenych v § 36 odst. l pism. a) nebo b) trestniho radu,
- jde-li o trestny ein, na ktery zakon stanovi trest odneti svobody, jehoz horni hranice prevysuje 5 let,
- je-li mladistvy a v dobe konani verejneho zasedani o stiznosti pro poruseni zakona nebo o navrhu na povoleni obnovy nedovrsil-li devatenacty rok,
- jsou-li pochybnosti o jeho zpüsobilosti nalezite se hajit,
- jde-li o rizeni proti odsouzenemu, ktery zemrel.

V pripadech, kdy trestni rad nestanovi povinnost nutne obhajoby, müze si obvineny zvolit obhajce sam. Nevyuzije-li obvineny tohoto prava, müze mu ho zvolit jeho pribuzny v pokoleni primem, jeho sourozenec, osvojitel, manzel, druh, jakoz i zueastnena osoba. Je-li obvineny zbaven zpüsobilosti k pravnim ukonüm nebo je-li jeho zpüsobilost k pravnim ukonüm omezena, mohou tak ueinit tyto osoby i proti jeho vüli. Obvineny si ovsem müze misto obhajce, ktery mu byl ustanoven nebo osobou k tomu opravnenou zvolen, zvolit obhajce jineho.

Jestlize obvineny nema obhajce v pripadu, kdy ho musi mit, urei se mu lhüta, v ramci niz müze vyuzit sveho prava volby. Pokud si v teto dobe sam obhajce nezvoli, je mu obhajce ustanoven. Je-li obvinenych nekolik, ustanovi se tem, jejichz zajmy si v trestnim rizeni neodporuji, zpravidla obhajce spoleeny. Obhajce ustanovi a pominou-li düvody nutne obhajoby, ustanoveni zrusi predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce. Dojde-li ke spojeni veci ke spoleenemu projednani a rozhodnuti a obvinenemu byl v kazdem z techto veci ustanoven obhajce, predseda senatu a v pripravnem rizeni soudce zrusi ustanoveni tech obhajcü, kteri byli ustanoveni pozdeji. Doslo-li k ustanoveni obhajcü soueasne, zrusi ustanoveni tech obhajcü, kteri byli ustanoveni v rizeni o mene zavaznem trestnem einu. Ustanoveny advokat je povinen obhajobu prevzit. Z dülezitych düvodü vsak müze advokat pozadat, aby byl obhajoby zprosten a misto neho ustanoven obhajcem advokat jiny. O tomto zprosteni rozhodne v rizeni pred soudem predseda senatu a v rizeni pripravnem soudce.

Advokat, ktery je obhajcem, je povinen poskytovat obvinenemu potrebnou pravni pomoc, ueelne vyuzivat k hajeni jeho zajmü prostredkü a zpüsobü obhajoby uvedenych v zakone, zejmena peeovat o to, aby byly v rizeni nalezite a veas objasneny skuteenosti, ktere obvineneho zbavuji viny nebo jeho vinu zmirnuji, a tim prispivat ke spravnemu objasneni a rozhodnuti veci. Advokat jako obhajce je opravnen jiz za pripravneho rizeni einit za obvineneho navrhy, podavat za neho zadosti a opravne prostredky, nahlizet do spisü, zucastnit se podle ustanoveni trestniho radu vysetrovacich a vyhledavacich ukonü. S obvinenym, ktery je ve vazbe, je opravnen advokat mluvit v rozsahu stanovenem trestnim radem.

Trestni rad stanovuje, ze advokat v roli obhajce je v rizeni pred soudem opravnen zucastnit se vsech ukonü, kterych se müze zucastnit obvineny.

Je-li obvineny zbaven zpüsobilosti k pravnim ukonüm nebo zpüsobilost k pravnim ukonüm omezena, müze obhajce opravneni obhajce uvedena v trestnim radu vykonavat tez proti vüli obvineneho Nebylo-li zmocneni obhajce pri jeho zvoleni nebo ustanoveni vymezeno jinak, zanika pri skonceni trestniho stihani. I kdyz zmocneni zaniklo, je advokat v roli obhajce povinen podat za obzalovaneho jeste zadost o minulost a o odklad vykonu trestu. Obhajce ma pravo ve vsech stadiich trestniho rizeni vyzadat si predem kopii nebo prüpis protokolu o kazdem ukonu trestniho rizeni. Organy cinne v trestnim rizeni jsou povinny mu vyhovet. Odmitnout mu mohou jen tehdy, kdyz to neni z technickych düvodü mozne.

2.5.2 Advokat v rizeni civilnim

V civilnim rizeni se müze ucastnik dat zastupovat zastupcem, jehoz si zvoli. Timto zvolenym zastupcem müze vzdy byt advokat. Pokud udeli v civilnim rizeni ucastnik plnou moc advokatovi, nelze ji omezit, jedna se tedy o zastoupeni na zaklade procesni plne moci, ktera opravnuje zmocnence k provedeni vsech procesnich ukonü, tedy i dispozicnich, jez by mohl provest ucastnik rizeni, a plati jak pro rizeni v prvem stupni, tak i pro rizeni odvolaci.

Dohoda o plne moci (zmocneni) je dvoustranny pravni ukon mezi zmocnitelem a zmocnencem, na zaklade ktereho se zmocnenec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutem rozsahu. Dohodu o plne moci müze tvorit kterakoli smlouva, kterou se zaklada vnitrni vztah mezi zmocnitelem a zmocnencem. Nejcasteji se bude tento vnitrni vztah mezi zmocnencem a zmocnitelem zakladat na prikazni nebo mandatni smlouve, ktera tvori zaklad i pri zastoupeni advokatem.

Vedle formy zastoupeni na zaklade plne moci, realizovane volbou ucastnikü, lze v civilnim rizeni ucastniku, u nehoz jsou predpoklady, ze bude soudem osvobozen od soudnich poplatkü, na jeho zadost ustanovit zastupce, pokud je to treba k ochrane jeho zajmü. V takovemto pripade ustanovuje predseda senatu ucastnika zastupce z rad advokatü. Takto ustanoveny zastupce, tedy advokat, ma stejne postaveni jako advokat, jemuz ucastnik udelil plnou moc.

Rovnez v ramci v obcanskem soudnim radu zakotveneho institutu dovolani jakozto mi- moradneho opravneho prostredku je nutne povinne zastoupeni advokatem. Zakon stanovi povinne zastoupeni dovolatele advokatem, pokud dovolatel nebo za nej jednajici zamest- nanec (clen) nemaji pravnicke vzdelani. Jde o to, aby jednani u dovolaciho soudu bylo hladke a melo patricnou uroven. Nebylo-li dovolani sepsano a podepsano advokatem, musi soud odstranovat pripadne nedostatky ucinneho dovolani, pricemz, nedojde-li k odstraneni techto nedostatkü, je nutno rizeni o dovolani zastavit.

Pro oblast zastoupeni na zaklade plne moci udelene advokatovi v civilnim rizeni plati obecne zasady uvedene v ustanoveni § 31 a nasl. obcanskeho zakoniku o zastoupeni na zaklade plne moci. Vlastni konkretizace teto formy zastoupeni se deje prostrednictvim zejmena prikazni smlouvy podle § 724 az 732 obcanskeho zakoniku. Prikazni smlouva patri k tem smluvnim typüm, jejichz predmet spociva v cinnosti pro jineho. Cinnost, k niz se prikaznik zavazuje, müze spocivat v jednani pravnim nebo faktickym. Je-li predmetem prikazni smlouvy pravni jednani jmenem prikazce, tj. smluvni zastoupeni na zaklade plne moci, upravuje smlouva prikazni vnitrni vztah mezi zmocnitelem (prikazcem) a zmocnencem (prikaznikem). Jsou-li tedy predmetem prikazni smlouvy pravni jednani, byva prikaznikem velmi casto osoba, ktera poskytuje pravni sluzbu z povolani, tedy advokatem. Plna moc müze byt obsazena i v prikazni smlouve, jestlize je v ni vyslovne udeleno opravneni prikaznika jednat jmenem prikazce, je to vsak neprakticke, nebot' plnou moci se prikaznik vykazuje tretim osobam, s nimiz jedna a ktere z hlediska prikazce nemusi a nemely by znat pokyny obsazene v prikazni smlouve. Pojmovym znakem prikazni smlouvy je to, ze cinnost, ktera je predmetem smlouvy, se uskutecnuje „pro pnkazce". To znamena, ze jde o cinnost v zajmu prikazce, v jeho prospech. Zakon neurcuje, zda cinnost ma byt vykonavana jmenem prikazce, ci zda prikaznik ma jednat svym jmenem. To je otazka zastoupeni a plne moci. Ani forma neni predepsana. Smlouva müze byt uzavrena i konkludentne. Vzdy vsak musi byt nepochybne urceny strany smlouvy a predmet zavazku prikaznika. V teto souvislosti je treba si uvedomit rozdil ve vztahu k plne moci, ktera musi byt udelena pisemne, popr. ustne do protokolu. Z hlediska obcanskeho prava hmotneho sice neni predepsana pro plnou moc zvlastni forma, avsak je stanoveno, ze pisemnou formu musi mit plna moc tam, kde:

- sam pravni ukon, ktery ma byt zmocnencem ucinen, vyzaduje pisemnou formu (napr. ma dojit k uzavreni smlouvy o prevodu nemovitosti),
- plna moc se netyka jen urciteho pravniho ukonu.

Predmetem, prikazni smlouvy je pouze provedeni urcite pravni ci fakticke cinnosti vy- mezene ve smlouve, nikoli tez dosazeni vysledku, riziko vysledku nese prikazce. Jestlize prikaznik vykona radne vse, k cemu se ve smlouve zavazal, neodpovida za to, ze ocekavany vysledek se nedostavil. Tento vysledek je totiz cilem prikazce, nikoli vsak predmetem prikazni smlouvy. Prevezme-li advokat zastoupeni klienta ve sporu a neporusi-li povinnosti z prikazni smlouvy, popr. ze zakona o advokacii, neodpovida za to, ze jeho klient ve sporu neuspel.

Vzhledem k tomu, ze prikazni smlouvou se nejcasteji zaklada smluvni zastoupeni, jez se navenek vüci tretim osobam projevuje ustanovenim o zaniku plne moci, radnym zpüsobem zanika prikazni smlouva splnenim, tj. provedenim cinnosti, ktera je predmetem prikazu. Mimoradnymi düvody jsou smrt prikaznika ci prikazce, vypoved' smlouvy prikaznikem a odvolani smlouvy prikazcem. Smrti prikaznika zanika prikazni smlouva z toho düvodu, ze jde o vztah zalozeny na düvere v osobu prikaznika, jeho schopnosti a znalosti. Vypoved' müze prikaznik podat kdykoliv, bez uvedeni düvodu, je vsak povinen ucinit jeste vse, co nesnese odkladu, a to do doby, nez se prikazce zaridi jinak. Prikazni smlouva zanika pravidelne i smrti prikazce, pokud strany se ve smlouve nedohodnou jinak. I prikazce je opravnen ukoncit prikazni smlouvu jednostranne, a to odvolanim smlouvy. Odvolani smlouvy müze prikazce kdykoliv a bez uvedeni düvodü, nebot by bylo protismyslne, aby prikazce jen proto, ze prikaz udelil, nechal zalezitost obstaravat dale, i kdyz by na jejim vyrizeni nemel zajem, popripade by mu provadeni prikazu mohlo zpusobit ujmu. Na druhe strane vsak odvolani smlouvy nesmi byt na ujmu ani prikazci, ktery do te doby postupuje radne v plneni prikazu. Proto ma prikaznik narok na uhradu vynalozenych nakladu, tez na nahradu skody dosud vznikle, a jeli prikazni smlouva uplna, tez na pomernou cast odmeny. Stejne naroky ma prikaznik vuci prikazci v pripade, ze doslo k zaniku prikazni smlouvy zmarenim prikazu, za predpokladu, ze prikaznik nedal k takove nahode podnet.

2.5.3 ADVOKAT V RIZENI VE VECECH SPRÄVNIHO SOUDNICTVI

Obcansky soudni rad zakotvuje v pate cast „spravni soudnictvi", v jejimz ramci prezkoumavaji soudy na zaklade zalob nebo opravnych prostredku zakonnost rozhodovani organu verejne spravy. Temito organy se rozumeji organy statni spravy, organy uzemni samospravy, organy zajmove samospravy i dalsi pravnicke osoby, kterym zakon sveruje rozhodovani o pravech a povinnostech fyzickych a pravnickych osob v oblasti verejne spravy. Podle § 250a obcanskeho soudniho radu zalobce musi byt zastoupen advokatem, pokud nema pravnicke vzdelani, bud sam nebo jeho zamestnanec (clen), ktery za nej u soudu jedna. Povinne zastoupeni se nevztahuje pouze na veci, v nichz je dana vecna prislusnost okresniho soudu, nebo jde-li o prezkoumavani rozhodnuti ve vecech nemocenskeho pojisteni ci duchodoveho zabezpeceni. Uvedene ustanoveni ma zabranit podavani neopodstatnenych nebo nedostatecne oduvodnenych zalob na zahajeni prezkumneho rizeni a ma urychlit a zkvalitnit jeho projednavani. Rizeni se tedy usnadni a zrychli.

Rovnez soudni rad spravni (zakon c.150/2002 Sb.) ma ve sve casti upravujci kasacni stiznost ustanoveni o povinnem zastoupeni advokatem (§ 105).

2.5.4 ADVOKÄT V RIZENI PRED ÜSTAVNIM SOUDEM

Zakonem c. 182/1993 Sb. byl vytvoren Üstavni soud Ceske republiky. V podstate ze stejnych duvodu jako v pripade spravniho soudnictvi, byla stanovena povinnost ucastnikum i vedlejsim v rizeni pred Üstavnim soudem, a to at'jiz se jedna o fyzicke nebo pravnicke osoby, byt zastoupen advokatem. V plne moci udelene tomuto advokatovi musi byt vyslovne uvedeno, ze tato plna moc je udelena pro zastoupeni pred Üstavnim soudem.

[...]

• Autoren: Univ.-Doz. Karel Schelle (Autor:in), Dr. Ilona Schelleová (Autor:in)
• Erscheinungsjahr: 2010
• Seiten: 85
• Katalognummer: V153331
• ISBN (eBook): 9783640655052
• ISBN (Buch): 9783640655090
• Sprache: Tschechisch
• Schlagworte: Rechtsanwaltschaft, Notariatswesen, Formen, Rechtsdienstes, Tschechischen, Republik